Historie obce Banín

Poprvé je obec Banín (německy Bohnau, lidově  Banín, do Bajna, g Bajnu) zmíněna v pramenech roku 1291 (circa villam Banín). V listinném materiálu se dále uvádí k létům 1293 (villam Banyn et Nouam Belam), 1303 (Banyns), 1349, 1350 (Banina cum Filia), atd. 

Banín s Německou Bělou (Bohnau – Deutsch Bielou) jako část korunního statku svojanovského daroval roku 1293 král Václav Zbraslavskému kláštěru. Roku 1330 ji zabral kláštěru král Jan Lucemburský a zastavil ji, zástava byla odvolána až roku 1420 a Banín s Bělou vráceny zpět klášteru Zbraslavskému.

 

K roku 1350 je poprvé připomínán farní kostel sv. Barbory. Jedná se o gotickou stavbu z lámané žuly, která byla roku 1488 nově sklenuta a v roce 1559 byla vystavěna věž.

Od roku 1556 je kostel sv. Barbory uváděn jako filiální k Bystrému. Podle nápisu na zvonu patrně kostel roku 1639 vyhořel.

K roku 1580 je ves připomenuta spolu s hradem Svojanov (hrad Swoyanow ؎ ves Stary Swoyanow, ves Banín). Roku 1727 byla postavena současná fara (původní stála na místě školy). Někdy během třicetileté války, nebo krátce po ní, zaniká blízká osada na místě dnes zvaném „ na Babičce" (viz pověst o svini, která vyryla zvon – ten měl  údajně pocházet z věže kostela této osady).

Tereziánský katastr z 18. století uvádí pro Banín, který v té době náleží k bysterskému panství říšského rodu z a na Hohenembsu, celkově 568 obyvatel.

 

Po roce 1854 se setkáváme s úředním označením obce – Banín, Bohnau. V obci převažovalo z velké části německé obyvatelstvo. Po vzniku Československa v obci fungovaly dvě školy – německá a česká menšinová. V roce 1918 se zřítila věž kostela a byla opravena začátkem dvacátých let. V době druhé světové války Banín připadl do nacistického záboru a byl tedy součástí Třetí říše. Nedaleko za obcí, směrem na Rohoznou, procházela hranice mezi protektorátem Čechy a Morava a Třetí říší. Po osvobození Československa bylo původní německé obyvatelstvo Banína odsunuto (celkově v pěti etapách, v rozmezí od 17. 7. 1945 do 1. 10. 1946). Během let 1945 – 1946 byla obec osídlena českým obyvatelstvem, pocházejícím především z okolních českých obcí (Rohozná, Vítějeves). V roce 1950 vzniklo v obci JZD (po sloučení v roce 1974 s JZD Lavičné a JZD Bělá nad Svitavou) Prameny se sídlem v Baníně;  v roce 1977 se sloučilo s JZD Rohozná a jmenovalo se JZD Budovatel Lavičné – Banín. V roce 1999 zemědělské družstvo vstoupilo do likvidace a na jeho pozemcích dnes hospodaří soukromé subjekty. V 60. a začátkem 70. let byl v obci vybudován veřejný vodovod, kanalizace, chodníky a místní rozhlas. V roce 1975 přestala v obci fungovat základní škola, děti začaly navštěvovat školu v Rohozné, což trvá až dodnes.

Od 1. 4. 1976 se Banín musel  sloučit s Lavičným a Bělou nad Svitavou do tzv. integrované obce. Od roku 1990 je opět samostatnou obcí.

 

 

 

 

Zdroj fotografií: www.zwittau.de/orte/bohnau/bohnau.htm